Horní Lomná - Poutě k slavení svátků Svatého Kříže

V r. 1833 postavili v Horní Lomné na Salajce kříž, u kterého se shromažďovali horalé k pobožnostem. Když v r. 1836 vypukla epidemie cholery, vydávají se obyvatelé regionu 30. října 1836 na prosebnou pouť z Jablunkova ke kříži v Horní Lomné. Z vděčnosti za ukončení epidemie vznikla poutní tradice přetrvávající do dnešní doby.

Hornické muzeum OKD v Ostravě

Historie a technický vývoj dobývání uhlí v ostravsko-karvinském revíru, fárání do důlní štoly, 250 m důlních chodeb, expozice báňského záchranářství, největší svého druhu na světě, ale také areál pod širým nebem s povrchovou expozicí těžních strojů a rekonstruovaným sídlištěm lovců mamutů, kteří kdysi tuto cennou lokalitu obývali - to nabízí svým návštěvníkům hornické muzeum na úpatí vrchu Landek. Okolím vede naučná stezka, na vrcholu kopce stojí rozhledna.

Hrabyně - Pouť k Matce Boží Hrabyňské

Ke vzniku poutního místa se váží dvě pověsti. Dle první byl obraz Panny Marie v době válek ukryt neznámým cizincem v hustém hloží na místě dnešního kostela. Ten se patrně pro nemoc či úmrtí nemohl pro obraz vrátit. Později byl obraz objeven pasákem vepřů, který zde hledal zaběhlé stádo. Druhá pověst vypráví o sedlákovi, který přijel do míst dnešního kostela s vozem naloženým dřevem, nemohl však vyjet nahoru. Aby koním ulehčil, shodil synka spícího na voze tak nešťastně, že ho zabil. Pod dojmem hrůzného činu vykonal kající cestu do Říma, kde požádal papeže o rozhřešení. Papež mu ho udělil a současně mu dal obraz Panny Marie, aby na místě, kde zabil svoje dítě, postavil kapli a do ní zavěsil obraz.

Hrad Sovinec

Hrad nechali vystavět páni ze Sovince a stal se místem, odkud husité ohrožovali katolickou Olomouc. V r. 1623 jej koupil Řád německých rytířů, kteří jej proměnili v pevnost. Byla však Švédy dobyta a opravena až v r. 1837. Za okupace zde sídlila jednotka SS a vězení.

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy spadá pod Vysokou školu báňskou. Pro veřejnost je přístupná od roku 1980. Sál planetária je třetím největším v České republice, jeho kapacita je 100 lidí. Je využíván nejen pro konání přednášek s astronomickou tématikou, ale též pro pořady s hudební, ekologickou či cestopisnou náplní.

Jeskyně Šipka

Jeskyni Šipku najdeme v blízkém okolí beskydského města Štramberk na kopci Kotouč. V jeskyni byly v r. 1880 nalezeny kamenné nástroje z paleolitu, zvířecí kosti a části čelisti člověka neandrtálského.

KENNY PARK

Otevírací doba Kenny parku: Pá: 15:00 až 23:00 So: 10:00 až 23:00 Ne: 10:00 až 21:00 

V prostorách Kenny parku jsou vystaveny fotografie mladé rodinné fotografky z Třince Hany Kiedroňové.

Kostel sv. Petra z Alkantary

Kostel sv. Petra z Alkantary je znám pod pojmem "šikmý" kostel v Karviné. Tato oblastní rarita stojí v místě, kde došlo během 40 let minulého století k poklesu půdy o 36 m, pokles způsobil úklon kostela o 6,8° na jih od svislé osy. Tento sklon je vizuelně velmi zřetelný. Kostel stojí v místě centra původního města Karviná, dnes Doly. Byl postaven v roce 1736 v barokním slohu a zasvěcen sv. Petru.

Mořské akvárium Ostrava

Největší veřejné mořské akvárium na severní Moravě nabízí stálou expozici mořské a sladkovodní fauny. K vidění je například žralok útesový, muréna tygrovaná, mořští koníci, piraně, lidožravý krokodýl nilský a spousta dalších živočichů.

Muzeum Novojičínska - Žerotínský zámek

Původní zámek vzniklý přestavbou domu v souvislé zástavbě města dnes slouží jako muzeum kloboučnictví a památník malíře A. Zábranského. V průběhu staletí sloužil také jako radnice, byty.

Muzeum Z. Buriana

Zdeněk Burian byl malíř světového formátu, který se specializoval na pravěk a dobrodružství. Část svého života prožil ve Štramberku, proto zde bylo v roce 1992 otevřeno muzeum. Od r. 1997 je ve správě města Štramberk. Každoročně jsou zde pořádány sezónní tématické expozice z díla Zdeňka Buriana. V ostatních měsících muzeum slouží jako městská galerie.

Prašivá - Pouť ke sv. Antonínu Paduánskému

Dřevěný kostel na vrcholu Prašivé (704 m n. m.), v sousedství později postavené turistické chaty (r. 1921), je typickým příkladem lidového stavitelství beskydského regionu, kde dřevěné stavby měly svoje domovské právo; bez nich si Beskydy těžko můžeme představit. Prašivá měla velký význam i pro národní uvědomění, zde se konaly, počínajíc koncem 19. stol., velké tábory lidu o sbratření Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků.